Nulový dům

Dokonalejší variantou pasivního domu je energeticky nulový dům. Je za nulový dům považována stavba v pasivním standardu, která má zároveň nainstalované obnovitelné zdroje energie a s jejich pomocí dokáže vyrobit stejné nebo větší množství energie, než spotřebuje.

Jak může vypadat energeticky nulový dům v praxi?

• Na střeše domu jsou umístěny fotovoltaické panely, které jsou klíčovou součástí pro dosažení nulové energetické bilance. 
• K vytápění slouží tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu.
• Dům má velká okna, která maximalizují přirozené světlo a mohou také přispět k pasivnímu solárnímu vytápění.
• Součástí domu může být zelená střecha nebo zahrada, což přispívá k lepší izolaci a snižuje odtok dešťové vody.
• Dům může obsahovat systémy pro sběr a využití dešťové vody, což snižuje potřebu využívání externích zdrojů vody.
• Při stavbě je kladen velký důraz na izolaci a zateplení.

Základní myšlenkou je tedy navrhnout a postavit nulový dům tak, aby měl co nejnižší spotřebu energie, která bude následně kryta z obnovitelných zdrojů co nejvíce to bude možné.

Jaké výhody a nevýhody mají nulové domy

Mezi hlavní výhody patří:

• velmi nízké náklady na energie
• neovlivní vás neustále rostoucí ceny za energie
• přispíváte k lepšímu životnímu prostředí – čerpáte malé množství energie, a navíc z obnovitelných zdrojů
• řízené větrání pomáhá eliminovat problémy se zápachem, plísněmi, vlhkostí a dalšími

Hlavními nevýhodami pak jsou zejména vyšší počáteční náklady, a to jak na projekt, tak na realizaci samotného nulového domu.

Jak se nulové domy liší od nízkoenergetických či pasivních domů?

• Nízkoenergetický dům: Dům s roční měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/m².
• Pasivní dům: Roční měrná potřeba tepla nesmí přesáhnout 20 kWh/m² a celkové množství primární energie pro provoz budovy (vytápění, ohřev vody, elektřina pro spotřebiče a osvětlení) musí být menší než 60 % požadavku pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Tyto požadavky odpovídají doporučení Evropské komise pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie, dle kterých každá novostavba by měla být prakticky pasivní dům.
• Nulový dům: Stavby, jejichž roční potřeba tepla je v rozmezí 15 kWh/m² až 20 kWh/m² podle výšky, a jejich celková roční bilance neobnovitelných  primárních energií je nulová. V zimě v pravidle není dům úplně samostatný, ale tento odběr elektrické energie ze sítě je kompenzován prodejem přebytků v letním období.
• Budova s téměř nulovou spotřebou energie: od 1. ledna 2020, dle směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, musí každá novostavba být budovou s téměř nulovou spotřebou energie (Nearly zero-energy building). Na národní úrovni České republiky byli tyto požadavky transponované ve vyhlášce č. 264/2020 Sb. Doporučení Evropské komise pro roční spotřeby neobnovitelné primární energie rodinného domu v země s kontinentálním klimatu jako je ČR je v rozmezí 20-40 kWh/m². Zatím je česká transpozice bohužel na hony vzdálená svému „nulovému“ názvu i představám Evropské komise, pro niž je energetická soběstačnost budov jedním ze zásadních témat boje proti globální změně klimatu. Český požadavek nevyhovuje ani nízkoenergetickému standardu a je v mezinárodním srovnání v rámci EU mezi nejslabšími.

Stavíte dům a chcete, aby měl co nejnižší spotřebu energií? Prověříme, zda tomu tak opravdu bude. Objednejte si PENB ještě dnes.

Související témata

• Průkaz energetické náročnosti budovy
• Pasivní dům
• Nulový dům